Jak skončí áčko v nové sezoně?

 

 

Provoz a činnost fotbalového klubu SK Tuřany jsou finančně podporovány statutárním městem Brnem

 

Historie

Vítáme Vás na stránkách jihomoravského fotbalového oddílu SK Tuřany, nacházejícím se na stejnojmenném brněnském předměstí. Abychom Vám náš klub přiblížili, provedeme Vás na tomto místě historií tuřanské kopané. Pro větší přehlednost jsme ji rozčlenili na tři období.

A) období od 20.let po rok 1945 aneb od Vaška Kincla po Viktorii, bohyni vítězství

                                                   

          první znak 1920                              před válkou

Tuřanská fotbalová tradice sahá až do 20.let minulého století. Tehdy se v Tuřanech objevuje vůbec první "meruna" a vzápětí nato je založena i jedenáctka s názvem Slávia, která působí v rámci tělovýchovné jednoty Sokol. O vskutku průkopnických, ale půvabných fotbalových začátcích a herních podmínkách,se v kronice místní kopané píše: "… byl to alespoň trochu větší plácek než všechny ty ostatní… Branky byly přenosné a byly uloženy u Hrabálků na mlatě a ke každému zápasu se nosily tam i zpět. Za šatny sloužila příkop… Pamětihodné jsou zápasy se Sokolnicemi nejen v Tuřanech, ale i v Sokolnicích, Šlapanicích, Ponětovicích, Žatčanech, Židlochovicích… Hráčů bylo málo, a tak musel nastoupit i výpravčí Vašek Kincl, který se těžko trefil do míče, a dvanáctiletý Ferda Kratochvíl".

V té době však na našem brněnském předměstí vznikají spontánně také další týmy. Mezi ně patří i Viktorie, do níž přechází i někteří "playeři" záhy zanikající Slávie. Oproti dalším jedenáctkám má totiž Viktorie tu velkou výhodu,že disponuje na pronajatém poli u "Velkého koňského krchova" vlastním hřištěm,a nemusí za svými "mači" nikam dojíždět. Zdejším nadšencům proto již nic nebrání v tom, aby Viktorii na jaře 1930 oficiálně založili, zvolili výkonný výbor a mužstvo dospělých přihlásili do župní soutěže.

První zápas organizované kopané sehrávají Tuřanští 28.října 1930 s SK Žabovřeskami a podlehají v něm 1:4. I přes tuto prohru místní borci na fotbal nezanevřeli, a Viktorie, hrající v červenobílých pruhovaných dresech a bílých trenýrkách, v dalších letech rychle postupuje z IV.třídy do vyšších pater, až se roku 1936 ocitá v 1.B třídě. V ono období klub získává na vážnosti, hlásí se k němu čím dál více příznivců a návštěvy přesahující tisíc diváků nebývají žádnou vzácností. První úspěchy se však již slaví na hřišti "Na stání", když toto bývalé pastviště viktoriánům přenechává Sokol. Tento "plac" se rovněž stává základem pro dnešní stánek SK Tuřany.

Kromě prvního týmu má SK Viktorie v toto období ještě i svůj rezervní tým, dvě družstva dorostenců a svou zájezdovou jedenáctku. Právě k dorostu se váže největší úspěch mládežnického fotbalu předválečných a válečných let: v roce 1939 poráží tuřanští dorostenci v mistrovství župy přeborníka Čech a Moravy, juniory brněnského Králova pole. Za fašismu jsou mimoto spolky jako Sokol a Orel zakázány, a Viktorie pěstuje také lehkou atletiku. I na tomto poli patří všestranní junioři v regionu mezi nejlepší.

B) období od roku 1945 po rok 1989 aneb od budovatelského zmatku k TJ Slávia

                                                                                                                         

První poválečné roky se ještě nesou v duchu největšího úspěchu viktoriánů, kteří si roku 1946 na jednu sezónu vydobývají účast v 1.A třídě, a mají tak čest působit po boku takových mužstev jako SK Hodonín, ČAFC Židenice, SK Kyjov, SK Ratíškovice či Olympie Břeclav. Po nástupu komunistického režimu v 1948 je však činnost Viktorie násilně ukončena, a nejen pro tuřanský fotbal nastává velmi krušné, chaotické a z dnešního pohledu i poněkud groteskní údobí.

Veškerá sportovní činnost včetně kopané se brzy soustřeďuje do TJ Sokol, ale již roku 1950 dochází ke změně a vzniká TJ Sokol - Vlněna Brno-Tuřany. Členy této jednoty se smí přitom stát jen zaměstnanci "průmyslu textilního a kožařského", a mnoho Tuřaňáků je tím pádem nuceno kopat za jiné odborové jednoty. Další reforma "socialistického fotbalu v Tuřanech" nastává v roce 1953, přičemž majetek stávající jednoty je převeden do vlastnictví nové DSO (tj. dobrovolná sportovní organizace) Slávia Brno - tentokrát v rámci "svazu zaměstnanců a studentů vysokých škol a vědeckých ústavů v Brně". Jako okrajové části města je jí současně povoleno účinkování místních fotbalistů, kteří se soustředí spíše v druhém mužstvu dospělých. Naštěstí o rok později přestává mít vysoké školství o brněnské předměstí zájem, a může se tak vytvořit domácí TJ Slávia Tuřany, do níž se ihned radostně navrací další tuřanští hráči.

V polovině padesátých let je A-mužstvo zařazeno do základní třídy, kterou rychle opouští, a již v roce 1966 postupuje z okresního přeboru Brno-venkov do 1.B třídy. Dalším milníkem pro TJ Slávii je potom rok 1971, kdy se na dvě sezóny oddíl dostává do 1.A třídy. Posléze hraje mistrovské utkání znovu v 1.B třídě, odkud v roce 1979 po zúžení účastníku 1.B třídy nakrátko sestupuje do městského přeboru. Konečně v osmdesátých letech působí TJ Slávia Tuřany až na jedinou výjimku sezóny 88/89 opět v 1.B třídě.

Kromě prvního mužstva má klub rovněž druhý tým dospělých hrající v brněnských soutěžích, a partu starých pánů, kteří v oddíle vyvíjí nepřetržitě svoji činnost už od roku 1965. Naproti tomu mladé talenty TJ Slávia Brno vychovává na škvárovém a travnatém hřišti v družstvech mladších žáků, starších žáků, dorostenců a krátkou dobu v 80.letech i v družstvu přípravky. Až na nejmladší benjamínky působí tato mužstva až do poloviny 80.let v krajských soutěžích, z nichž však zvolna všechna sestupují. V té době se již oddílu výrazně zužuje mládežnická základna a všechna družstva jsou v 90.letech porůznu rušena a po nějakém čase opět obnovována. Největší mládežnický úspěch této epochy se proto váže k jejímu samému počátku, a to ke kategorii dorostenců. Ti roku 1949 vyhrávají Krajský pohár juniorů a v roce 1958 dokonce postupují do první dorostenecké ligy.

Co se týče největších "hvězd", které se na tuřanském hřišti od 20.až do 80.let objevují, je třeba vyzdvihnout Jaroslava Procha, který chytal I.ligu v SK Židenice, Gustava Badina hrajícího I.ligu v Jablonci nad Nisou a Miroslava Čtvrtníčka, jenž má v 90.letech tu čest na krátkou chvíli oblékat prvoligový dres Bohemians Praha. Někteří další fotbalisté se mimoto uplatňují také v II. lize či divizi. Za zmínku rovněž stojí osoba Jaroslava Heřmanského staršího, který byl ve své době uznávaným ligovým a mezinárodním rozhodčím.

C) Období od roku 1989 po rok 2008 aneb od euforie po úpadek SK

S pádem komunistického režimu se převratné změny dotýkají rovněž i místního fotbalu. TJ Slávia, jež v sobě sdružuje i jiná sportovní odvětví, se rozpadá, a vedle tělovýchovného Sokolu vzniká v roce 1990 subjekt s názvem SK Tuřany. Od něj se za čtyři roky ještě odděluje tenisový klub a v roce 1994 již pod hlavičkou SK působí pouze fotbalový oddíl.

V rámci reorganizace župy v roce 1991 postupuje první tým z desátého místa v 1.B třídě do 1.A třídy. V následujících třech sezónách obsazuje v této soutěži celkové 9., 12., a 3.místo, avšak počínaje sezónou 1994/1995, zažívá celá obec velkou radost. Mužstvo hladce prochází všemi šestadvaceti mistrovskými utkáními bez jediné porážky, a před Moravskou Slávii Brno suverénně postupuje z 1.A třídy do jihomoravského župního přeboru.

První rok se překvapivě pokračuje ve spanilé jízdě. Coby nováček se tým v župním přeboru nečekaně stává štikou a až do 25.kola shlíží SK Tuřany na své soupeře z první příčky. V tomto kole sehrávají Tuřaňáci památný duel s později postupujícími Dolními Kounicemi. Prohrávají v něm sice 0:3, ale diváci, jichž se tehdy sešlo na zdejší poměry rekordní počet, odcházejí k nedělním obědům po výkonech obou protivníků navýsost spokojeni. Tyto pocity si mohli dopřát také díky nynějšímu sportovnímu řediteli 1. FC Brno Karlu Jarůškovi. Ten ve spolupráci se sponzorem Františkem Černým dokázal z kolektivu hráčů vytvořit nejen silné mužstvo, ale i kamarádskou partu, v níž ti mladí a méně zkušení byli vhodně doplňováni otřelými harcovníky.

Následující dvě sezóny se tým v tabulce shodně usazuje na osmé příčce, ovšem ročníkem 1998/1999 se již počíná krize místního fotbalu, která se projevuje konečným 13.místem. Další sezónu se mužstvo se štěstím zachraňuje, jelikož ani z 15.příčky nemusí župní přebor opustit. S tím se loučí až v následujícím ročníku 2000/2001, přičemž po podzimní části soutěže družstvo získává 16 bodů, ale v jarní části nedokáže vybojovat již bod žádný, a hladce sestupuje do 1.A třídy. To se však již klub plně potýká s nedostatkem kvalitních hráčů, kteří z týmu odchází po odchodu hlavního sponzora. Trenér Jaroslav Pazucha proto musí hojně využívat služeb hráčů "béčka", fotbalistů III. třídy městské soutěže.

Protože po sestupu odchází z prvního mužstva i ti zbylí fotbalisté, kteří výkonnostně odpovídají nárokům župního přeboru, vedení SK Tuřany se rozhoduje své místo v 1.A třídě uvolnit, a do ročníku 2001/2002 podává přihlášku do 1.B třídy. Ovšem ani zde se strmý pád nedaří zastavit, na podzim mužstvo nepřetržitě pokračuje ve více než roční sérii porážek a po konci celé sezóny padá zaslouženě do městského přeboru. Naštěstí však se po 2 letech týmu podařilo vrátit do krajské soutěže 1. B třídy.

Přestože se v 90.letech zdejší kopaná hřála na fotbalovém výsluní, SK Tuřany se v nich musely potýkat s vyloženě existenčními starostmi. S novými společenskými poměry totiž klubu vyvstávají problémy nejen s obligátním zajišťováním financí na chod oddílu, ale především s pozemky, na nichž klub vyvíjí činnost a o něž se hlásí jejich původní vlastníci. Tento dosud nevyřešený majetkoprávní spor se návazně dotýká i špatného stavu kabin, které by právě z tohoto důvodu bylo předčasné nějakým zásadním způsobem upravovat.

Navzdory tomu a navzdory nedostatku mladých zájemců o "čutanou" se klub také díky obětavosti všech trenérů snaží udržet mládežnická družstva. V kategorii dospělých disponuje klub ještě B-týmem a ve své činnosti nadále pokračuje jedenáctka starších pánů, hrající brněnskou Old boys.

Hledáme hráče        do žáků a dorostu.